interview pro Mediaguru.cz

Přidáno Září 26, 2012 od lumirkajnar
Rubriky: články & interview

Baví mě, když přijdu s myšlenkou, která spojuje

26.9.2012 | Kateřina Chobotová

Lumír Kajnar

Lumír Kajnar, autor nového loga České pojišťovny či vizuální identity letošního Louskáčka, hovoří o nebezpečí zeleného pole a veřejné grafické práci.

V současné době jsou velmi často vidět nová loga státních institucí. Jak se na tuto situaci díváte?

Státní správa se na nová loga vrhla za poslední tři roku opravdu s gustem a nejedná se jen o velké instituce, ale i o různá oddělení a projekty spravované státem. Vypadá to, že se  rozrostl studiím byznys, ale já si myslím, že se hodně firem muselo naučit chodit v administrativě, aby nějakou zakázku získali. Prudce narůstají podezření na korupční jednání. Tím, že veřejný sektor začal mohutně nakupovat loga, tak se z nich stala velmi citlivá věc. Dříve se o ně zajímala pouze odborná veřejnost, nyní redesign loga představuje mediálně vděčné téma, každý vítěz musí čelit houfu nespokojených. Práce grafického designéra se najednou vnímá jako práce veřejná. A tak se z hodnocení designu stal prostor pro frustraci, pro vypuštění páry, kdy si veřejnost myslí, že to tomu aparátu pěkně nandala. Instituce se brání chladně, logo jim neslouží k reprezentaci jejich „produktu“, úřad se za něj prostě může pohodlně schovat. Asi jako za tiskového mluvčího. To vše si vypůjčili z komerční sféry a vytváří si umělou vizuální konkurenci mezi sebou navzájem. Řekněte, za kterým logem státní instituce vidíme důvěryhodnou značku? Podle mě je důležité, aby stát začal vystupovat jednotněji i ve vizuálním stylu, teď si každý odbor může tisknout vlastní logo.

Setkáváte se při výběrových řízeních státních institucí s profesionálním přístupem?

Myslím si, že je to úřad od úřadu, stejně jako ve firmách. Záleží na DNA dané firmy/instituce, zda je řízena striktně hierarchicky, nebo demokraticky, s kompetencemi lídra, nebo bez nich. To vše se odráží v drobnostech, jako je komunikace s grafiky, výběr návrhu, obhajoba vítěze, spolupráce atd. Každý z těch projektů je jiný s jinými parametry. Osobně můžu říct, že po loňské zkušenosti, kdy CzechTourism udělal několik přešlapů, mě letos naopak velmi pozitivně překvapil servisem, se kterým jsem se nesetkal ani u komerčních klientů. Je tedy těžké hodnotit instituci podle jednoho zpackaného tendru, protože pokud se z toho poučí a provede to lépe, pak má šanci přesvědčit odborníky o svém vážně míněném přístupu. CzechTourism je dobrý příklad, ale dá se to poznat jen zevnitř, když se člověk výběrového řízení účastní. Zvenčí vypadá každá státní zakázka jako zpackané dílo.

Co si o vybraném destinačním logu České republiky myslíte?

Počkám si, až se logo bude realizovat, protože se jedná o živou identitu, která funguje až ve chvíli, kdy se rozběhne a je zasazena do kontextu. Navíc ho bude používat velké množství dodavatelů. S logem bude nakládat mnoho lidí, tedy nejen profesionálové, ale i úředníci a partneři CzechTourismu, kteří budou rozhodovat, jak ho použít. Pokud tu myšlenku pochopí a vezmou ji za svou, tak bude perfektně fungovat. Zde vidím velký kus práce pro vítěznou agenturu, která nyní musí vše připravit, odprezentovat a za určitou dobu logo „zajet“. Výhra v této soutěži často znamená jen deset procent práce, zvláště u živých identit, a není jednoduché ji nastartovat.

Pozorujete nějaký posun za tu dobu, co pracujete v reklamě, i u komerčních klientů?

V 90. letech, kdy jsem byl ještě na vysoké škole, jsem měl kolem sebe neuvěřitelné množství věcí, které bylo potřeba přepracovat a zdigitalizovat. Dnes už toho tolik není, z 50 log jich je 48 formálně správných. Debata se přenáší k obsahu a kvalitě. To, že se udělá identita, navrhne logo a vytvoří grafický manuál, je jen vstupní položka. Samotná práce s logem se však nyní vyznačuje nesoustředěností, nekontinuitou, neřešením kontextu. To jsou věci, které člověk dříve řešit nemusel. Nebyl Google, nebylo tolik možností srovnání, člověk se mohl lépe soustředit na práci, nepřelétával v nápadech a nebylo tolik tendrů. V současné době je navíc velmi silný tlak na cenu a odstranění momentálních problémů. Aby se udržela myšlenka, musí být opravdu silná, šitá na míru situaci, lépe formulovaná a odprezentovaná. Proto mám rád, když se ve vztahu s klientem jedná o dialog.

Je dialog s klienty častou formou komunikace?

Dialog sám vyvolávám. Každý grafik má svůj vlastní přístup. Mně například ze 40 potenciálních klientů za rok zajímá pracovat třeba pro dva nebo tři. Osobně preferuji, když jdeme s klientem do hloubky.

Máte zkušenost, že Vám klienti do Vaší práce neustále zasahují?

Setkal a mnohokrát, ale vždycky, když mi do toho klient hodně mluví, například obrátí můj nápad o 180° nebo mi do toho začne vkládat své oblíbené barvy, vím, že je něco špatně na mé straně,  že si nerozumíme. Většinou, když jdu pak ve svých otázkách hlouběji, poměrně rychle zjistím, že jsem pracoval na jiném zadání nebo s jinými ambicemi, než má klient. V tuto chvíli je pak na zvážení, zda má cenu pokračovat, nebo je na místě, aby si klient vybral jiného dodavatele, což se mi tedy zatím ještě nestalo. Vždy se vše vyjasnilo. Možná se někdy snažím až přepečlivě vyjednat všechny detaily, ale vím, že mě to může navést na správnou cestu. Hodně mi funguje systém ohraničení, nejenom finančních, ale i významových, kdy je jasně dáno, kam až mohu zajít. Zelená louka je pro mě nebezpečná zóna. V souvislosti s tím si myslím, že náš obor bude muset v českém prostředí absolvovat fázi teoretizace: začne se o něm psát méně impulsivně, zformulují se jeho problémy a výzvy, objeví se společná mezioborová témata. Pak poroste respekt k práci grafika a méně klientů budou do jejich práce nekoncepčně zasahovat. Velká Británie to již absolvovala, a dnes má dokonce celý státní koncept kreativního průmyslu, protože si uvědomila, že reklama vytváří značnou část HDP.

Jaký smysl ve své práci vidíte?

Je to kultivovat a vydělávat. Kultivace je v mé práci vždycky, protože každým návrhem rozvíjím aktuální vizuální krajinu. K dobrému i špatnému, povede se obojí. Je to jako obdělávat pole. Vždy záleží, jak se o něj postaráte a co zasadíte, jestli to má být k užitku nebo pro potěšení oka.

Vnímáte obecný český vkus jako nízký?

V Čechách nízký vkus je, protože zde převládá pragmatismus, ať už je to v každodenním životě, nebo v médiích, kde se neustále hledá vděčné téma podle většinového vzoru. Dochází k bulvarizaci. Stále si v sobě neseme nános uniformity a škatulkování. Když u nás vyhraje určitý vkus, trvá to dalších 30 let, než se ho podaří rozbít. Tyto naše české charakteristické prvky na jednu stranu způsobují, že moc vkusní nejsme, na druhou stranu nás činí spokojenější. Ono to neustálé nahánění trendů, objevování, šokování totiž značně zneklidňuje, narušuje pohodlí. A tak jsme nepřátelští vůči novinkám a trvá nám, než se zvedneme ze židle.

Při přípravě nového loga České pojišťovny jste používal techniku ladění – pečlivého hledání křivek pro zachování grafické ideje. Není to někdy náročné na trpělivost?

Logo České pojišťovny si o ladění doslova říkalo. Silný zavedený symbol – tam nebylo třeba velkých změn, jen poctivě zrestaurovat. Technikou ladění dělám hodně věcí, například Městská divadla pražská nebo logo pro Českou rugbyovou unii. Naopak v kampani pro Art Directors Club jsem neladil vůbec, celá stojí na trpělivosti obejít se bez počítačového Copy/Paste. Některé zakázky ladění nepotřebují, některé si to vyžadují a mě to docela baví. Nerad dělám změny za každou cenu. Při ladění se vnitřně dostanu na tzv. flow, nechám se unášet nápadem, v němž vidím prostředek k hledání řešení. Vždycky jsem obdivoval práci typografa, který ladí áčko až do té chvíle, než se mu zdá hezké, přitom zohledňuje charakter celé abecedy.

Co vás na Vaší práci baví nejvíc?

Nejvíc mě baví, když přijdu s myšlenkou, která spojuje – lidi mezi sebou, lidi uvnitř firmy, lidi s výrobkem, klienta s dodavatelem… A odměnou je, když to zafunguje, a můj návrh se stále používá. V tom vidím výsledek i tak trochu poslání své práce.

Vedle toho jste otcem myšlenky společnosti OpenBrand, která nabízí prostor k přehlednému a organizovanému sdílení všeho, co se týče brand identity dané společnosti či značky. Co Vás k tomuto nápadu přivedlo?

Jednoduše praxe. Vizuální komunikace došla do stádia, kdy se její prvky staly „produkty“, které jsou široce dostupné. Identitě značek se věnuje mnoho lidí, často v protichůdných rolích: jako tvůrci, uživatelé, šiřitelé, kritici… Současně s touto demokratizací se z ní pomalu vytrácí původní smysl – jednotnost, kontinuita, myšlení v kontextu. Není to tím, že by to lidé, kteří se na identitě podílejí, neviděli, ale vždy pracují v daném okamžiku jen s jistým okruhem informací. Často se stává, že jeden neví, že by měl vědět, protože mu to nikdo nenapověděl. Projekt OpenBrand umožňuje včas vidět značku v celé její šíři. Nese v sobě respekt k těm, kteří vytvořili jednotlivé dílky celku, a přináší klid těm, co ten celek vlastní. To se v běžném světě vytrácí, aktuální agenda a fluktuace vede k zapomínání. Orientujeme se tady a teď, potřebujeme vše do týdne a mnohdy se ztratí to, co jsme loni už vymysleli, protože si to už nikdo nepamatuje, jsou tam jiní lidé, mění se dodavatelé. Grafický manuál není schopný pojmout šíři komunikace značky, byť by byl interaktivní, a proto jsme vytvořili online aplikaci, která sama o sobě jednotlivé vizuální vstupy neřeší, ale dává jim systém. Jako uživatel máte nadhled, protože udržujeme „corporate memory“ značky.

Vy jste otcem myšlenky OpenBrand, ale firma sídlí v Londýně. Proč tomu tak je?

Původní myšlenka OpenBrandu prošla od začátku horskou dráhou… Nebyly to jen moje zkušenosti z praxe, které mě na ni přivedly, ale i vývoj technologií, které jí dokáží zpracovat, v čemž se ale sám vůbec neorientuju. Proto jsem se spojil s firmou Keboola, která vyvinula celý základ aplikace a zprovoznila ji. Většina kompetencí časem přešla na lidi, kteří se aplikaci věnují jako atraktivnímu start-up projektu. Pro jednání s investory i potenciální globální trh je lepší mít sídlo v Londýně.

Sleduji, jak to dítě roste a jak si vede. Musím říct, že mě překvapilo, že jsme na tom ve světové konkurenci tak dobře. Několik konkurentů jsme zaskočili tím, že jsme se do toho pustili ve velkém, v aplikaci je spousta návodů, rad a pomocníků. Podobných služeb je na trhu celkem dost, ale většinou jsou uzavřené uvnitř agentury, které je nabízejí jako součást svých grafických služeb. OpenBrand je naproti tomu čistý komunikační nástroj na správu značky, jako když si koupíte telefon – máte po ruce adresář, přepisujete ukládáte, nahráváte a přeposíláte soubory. Vychází z reklamní praxe, funguje nezávisle a poskytuje potřebné informace o jiných informacích, logu, písmu, barvách, fotobance, inzerci, eventech atd..

Souhlasíte s tvrzením, které padlo na letní panelové diskusi „Co umí malá agentura a co velká?“, že kreativní scéně chybějí hrdinové?

Já bych s tím souhlasil. Mám pocit, že momentálně hrdinství čekáme spíše od klientů – „hrdinou“ je ten, kdo nabídne nejvyšší rozpočet a kdo nechá volnou uzdu kreativitě. Jenže kdo z klientů touží po tom být mezi kreativci za hrdinu? Hrdina se  zaměňuje za blázna a naopak. Do toho se moc nechce. Uvidíme, kdo tuhle nálepku dostane. Je možné, že se to nakonec přesune do technologií, vždyť z Googlu se stala nejbohatší mediálka na světě. Hrdina nemusí nutně vzejít z reklamní branže.

Jakou výhodu vidíte v tom, že pracujete jako freelancer?

Hlavní výhodou je možnost říct ne, což s sebou nese zodpovědnost sehnat si práci a značný risk, protože člověk se nemůže účastnit tendrů, které si sám nezaplatí. Nezávislost je dost drahá, ale nakažlivá. Na druhou stranu v agentuře se dá jakýkoliv nápad velmi rychle zrealizovat díky backgroundu, ansámblu lidí, kteří jsou na jedné lodi a dokáží jej zhmotnit za dva týdny. Jsou některé projekty, které může zvládnout opravdu jen agentura.

Komu byste dal „grafické prasátečko“ za uplynulý rok?

To bych dal předělanému logu Besipu, i když si umím představit, že zatím může stát úřednický management, že do toho mohla vstoupit vyšponovaná touha něco změnit, udělat změnu pro změnu. Graficky to však byla naprostá katastrofa. Pěkná značka a jak dostala na zadek. Stačilo to jen doladit, a soustředit se na vizuální styl komunikace, ale kvůli nepochopení, co značka potřebuje, ne co potřebují lidé v organizaci, se to celé zmastilo. Před měsícem se naštěstí vrátili k původní značce, jen upravili její kresbu.

A komu „grafického oskara“?

Mám velkou radost ze studia Side2 a jejich korporátního magazínu Magnus pro banku J&T. Myslím si, že to je přesně ta cesta, když máte velkého bohatého klienta. Je to výborně odvedená věc, na úrovni, která pomůže nejen J&T, ale i grafickému designu obecně.

Dále se mi líbily Najbrtovy Karlovy Vary. Ve chvíli, kdy byly plakáty prezentovány na tiskové konferenci, jsem je moc nedocenil, ale jakmile se objevily na CLV, jednoduchý bílý plakát uprostřed městské vřavy a barev zářil ze všech nejvíc. MFF Karlovy Vary je přesně ta značka, která si takovou minimalistickou vizuální komunikaci může dovolit. Díky za to, že toho využila.

A poslední je dobrovolnická kampaň Studia360 na destinační značku Know Canada. V rámci kampaně se její tvůrci zaměřili na atributy Kanady, které ve světě nejsou tolik známy, a protože javorový list v kanadské vlajce všichni znají, tak ho jednoduše dali pryč. Najednou jsem viděl, jak České republice bude trvat ještě dlouho, než se dostane do této fáze uvažování. Nechci kopírovat Kanaďany, ale my máme stále ještě problém shodnout se na seznamu atributů, které nás reprezentují, co dáváme světu jiného, zároveň pozitivního…

http://www.mediaguru.cz/2012/09/bavi-me-kdyz-prijdu-s-myslenkou-ktera-spojuje/

Hrdé české ragby

Přidáno Prosinec 13, 2011 od lumirkajnar
Rubriky: o práci

V létě 2010 jsem dostal velmi zajímavou nabídku vytvořit nové logo pro Českou rugbyovou unii. Ragby není u nás moc zavedený sport, taky jsem ho nikdy předtím neviděl na vlastní oči, ale co mě zaujalo jsou jeho pravidla a smysl pro férovost. Inspirovaný slavnými týmy All blacks z Nového Zélandu, anglickými a francouzskými nároďáky pustil jsem se do výrazné ikony českého ragby. Nejvíce mě lákalo zpracování českého lva, národního znaku, který budou hráči hrdě nosit na hrudi. Žádné obyčejné logo, hrátky s písmem, i když i takové nápady byly, ale poctivé překreslení znaku pro sportovní účely. Ostatně kde jinde projevit vlastenectví než na hřišti při boji.

Uvidíme, jestli se zrealizuje i návrh šišky…

 

 

 

BILLBOREC 2010 – svoboda je na ulici, ne na papíře

Přidáno Únor 16, 2010 od lumirkajnar
Rubriky: o práci

Soutěže Billborec se zúčastňuji už od prvního vyhlášení před 5 lety. Každý rok mě namotivuje otázka, jestli může vypadat billboard jinak než ho známe. Letos se k tomu přidalo téma, které mě zajímá i bez ohledu na soutěž – svoboda. (podrobněji na http://www.billborec.cz). Se zadáním jsem strávil více než 3 měsíce. První nápady se objevily v sentimentálním čase listopadového výročí, kdy nešlo necítit, že vlastně ani nevíme, jak svobodu oslavit, jak ji vůbec pojmenovat. Taky jsem netušil, jak naložit se svobodou, je to takové nehmatatelné, všudypřítomné, přitom prazvláštně vzácné. V hlavě se točí kopa symbolů, kterými za ni bojovala předchozí generace grafiků, ale dnes, se svobodou na dlani, jen ztěžka nacházíme významy, na kterých bychom se shodli. (Možná proto jsme tak lehce vydíratelní vládnoucí elitou.) Hm, skutečná výzva. Jedno slovo a jedna plocha. 5×2 metry varování nebo chlácholení? Měl bych svobodu vykřikovat nebo si ji užívat. V hlavě se mi urodilo více než 40 verzí a různých podverzí billboardů. Od podvratných, drzých až po oslavné a sentimentální. Jestli jsme přesvědčeni, že množství svobody určuje množství názorů, tak to jeden billboard nestačí. Když si představím svobodu jako deku, každý se chce přikrýt jemu nejbližším koncem.

První, co mě napadlo bylo vyhrát

Jenže to nestačí, když venku panuje tvrdá vizuální konkurence. Nezbývá než si sednou a pořádně makat


Skicy mi zaneřádily batoh, stůl i podlahu

…a pořád dokolečka, dokud se neobjeví to nejlepší z nejlepších…

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Pan Vajíčko nikdy více!

Pro všechny nepoučitelné milovníky retro stylu.

IDEA
S příchodem svobody nezmizela jen stará nomenklatura, ale i pan Vajíčko.

IDEA BACKGROUND
Billboard sám o sobě zažil největší osvobození, protože předListopadem tady vůbec žádný nebyl. Díky revoluci se můžemedívat na barevnější svět, reklamě můžeme říkat reklama a dělat ji bez toho, aby se na tvůrce pohlíželo jako na diverzanty. Pan Vajíčko je pro mě typický symbol normalizačního podvojnéhomyšlení, že když se dělá reklama, nesmí se říkat, že je to reklama.

REALIZACE
Billboard jako screenshot televizní obrazovky z komunistické éry. Balónky vystupují z formátu jako nástavba.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Boj

Pro nesmiřitelné.

IDEA
Život není jednoduchý. Ale díky svobodě je snesitelný.

IDEA BACKGROUND
„Být svobodný znamená vzít především na sebe riziko z vlastního života a být připraven tomuto riziku vlastními
silami čelit“ (Ivan Štern). Svoboda je tvrdý a nekonečný bojs jistotami, klidem a pohodlím. Zatnutá pěst mlčící většiny
je stále výmluvným symbolem, ale v původním ztvárněníje příliš zastaralá, zpolitizovaná nebo zparodovaná. Digitalizovaný věk nás sice osvobodil od hmotného světa, zato rafinovanějšími zbraněmi pracuje s našimi iluzemi. Jenže svoboda není virtuální.

TECHNICKÉ PARAMETRY

Heslo je vytištěné na čistém formátu. Ruka je nástavba.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Cenovka

Pro shopoholiky, generály cenových válek a kritiky konzumerismu.

IDEA
Za určitou cenu si můžeš říkat co chceš a kde chceš.

REALIZACE
Obrovská visačka. Billboard obsahuje název zboží, cenu za jednotku a čárový kód.
Nástavba je ve tvaru trojúhelníku s dírkou pro provlíknutí špagátu (lana).

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Fix

Pro sebe a všechny, kterým stačí k prosazení své svobody málo.

IDEA
Svoboda projevu je jen v tvých rukách.

IDEA BACKGROUND
Svoboda není obyčejná tužka, je to nesmazatelný fix připravený k použití už přes 20 let. Nevýhodou tohoto výrobku je, když se nepoužívá, ztrácí na síle a vysychá.

REALIZACE
Ponechat zcela čistou plochu billboardu. Část plochy překrývá obrovská maketa nesmazatelného fixu značky Svoboda.
Nástavba fixu zčásti přesahuje okraj plochy. Odsazení nástavby vytvoří při slunečných dnech na ploše billboardu přirozený stín = dojem reálného předmětu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Graffiti

Pro ty, co potřebují k životu ulici, ne televizi.


Vyzkoušel jsem si tagování. Více než 250 pokusů.

IDEA
V době, kdy se i demonstrace musí ohlásit, jsou na ulici výrazem svobody jedině grafiti.

IDEA BACKGROUND
Graffiti se za posledních 20 let rozlilo po celé republice jako výraz odporu proti normám, povolením a ohlášení. Zakazování ani tresty nepomohly. Většině lidí se to nelíbí, protože to kazí „hezký“ vzhled města. Během Sametové revoluce byly taky celá města polepená letáky a nápisy. V každém graffiti je kousek svobody z roku 1989.

REALIZACE
Okraj billboardové plochy překrývá nástavba ve tvaru nastříkaných linek.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Křižovatka

Pro ty, co se dokážou rozhodnout bez navigace. V dnešní době velmi těžká cesta.

IDEA
Vyber si svobodně.

IDEA BACKGROUND
Ve svém životě máme tolik možností, kudy se můžeme vydat, že se celá svoboda zdá jako obrovská křižovatka. Je jen na nás, kterou z cest si vybereme a kterou odmítneme. Důležité je, aby nám nezůstal jen jeden směr, kterým se MUSÍME nedobrovolně ubírat.

REALIZACE
Každá šipka jako nástavba billboardu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Osvobozený billboard

Pro ty, co nechtějí mít s těmi druhými nic společného.


IDEA
Díky svobodě se můžeš lišit.

IDEA BACKGROUND
Nesvobodný je ten, kdo se cítí být připoutaný k povinnostem, normám a přáním jiných. Billboard je připoutaný k zemi nebo ke zdi.

ŘEŠENÍ
Nahnout celý billboard. K nejvyššímu rohu plochy přivázat několik barevných balónků s webovou adresou billborec.cz. Billboardy s nosnými sloupky: namalovat tyčky do poloviny na bílo, od poloviny  tmavou šedivou barvou kvůli kontrastu.
K okraji billboardu přichytit dvě nástavby v rozměrech tyčky taky v bílé barvě, aby vynikla iluze odtrženého (osvobozeného) billboardu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Plačící billboard

Pro všechny.

IDEA
Jak se tváří symbol svobody na to, jak se svobodou zacházíme dnes?
IDEA BACKGROUND
Občanské fórum je pro mě stále nejsilnější symbol spontánní iniciativy lidí, kterou jsem
kdy zažil. I přes nízký věk jsem cítil ten neuvěřitelný výbuch radosti a vzájemnosti, který se nesl po ulicích a náměstích. OF je pro mě velmi silnou značkou svobodné vůle chtít změnit něco, o čem jsme si mysleli, že nikdy nepůjde. Lehce na to vzpomínáme, ale hůře realizujeme principy, na kterých jsme se shodli před dvaceti lety. Když se rozhlédnu, jak moc jsme se změnili, je na čase přemalovat logo OF :’-(

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Šmirgl papír

Pro ty, co se nebojí vzít život do svých rukou.

IDEA
Svoboda neznamená, že máme jen práva. Svoboda znamená, že máme i povinnosti.

ŘEŠENÍ
Svoboda je jako šmirgl papír. Je drsná a někdy nepohodlná, ale ve skutečnosti jediná, co zjemňuje náš život. Je to nástroj pro nejlepší možný život. Musíme s ní pracovat poctivě a dlouho. Jako když brousíme neotesané dřevo šmirgl papírem.

REALIZACE
Namísto klasického papíru polepit billboard červeným šmirgl papírem. Text nastříkat přes šablonu přímo na šmirgl.


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Svoboda 2010

Pro žraloky.


IDEA
Máme pořád stejný vztah k svobodě jako při Sametové revoluci?

IDEA BACKGROUND
Máme svobodu pohybu, vyznání, vyjadřování, svobodu říkat si, co chceme, aniž bychom za to byli potrestáni. Můžeme veřejně kritizovat poměry, ovšem často se zmůžeme jenna primitivní urážky. Označení „Fuck“ se přes svůj původ stalo velmi populární. Za projevem nesouhlasu se skrývá arogance a ignoranství. Nadávky nás totiž nic nestojí, a pokud si neuvědomujeme vlastní zodpovědnost za dění kolem nás, svobodě defakto ubližujeme. Podpásovky, ostré výpady a korupce svobodného rozhodování si dnes jen smlsávají na hodnotách Sametové revoluce. Proti tomu vypadá usměvavé logo Občanského fóra bezzubě.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Titulky

Pro konzumenty myšlenek.

Idea & copy: Jenda Holeček

IDEA
Váhu toho, co máš poznáš, až když to ztratíš.

IDEA BACKGROUND
Žijeme v rychlé době, naučili jsme se číst informace v běhu jako titulky, které se vzápětí ztrácejí. Často tak můžeme zapomenout na věci, které mají hlubší smysl a bez kterých náš život nebude takový, jak ho vnímáme.

KREATIVNÍ ŘEŠENÍ
Zastavený běh titulků ukrajuje první slovo SVOBODA, které se díky množství dalších informací ztrácí v horním okraji billboardu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Trampolína

Pro ty, co věří, že je svoboda zachrání před tím, co by je mohlo zabít.

IDEA
Můžeš si vyskakovat jen tak vysoko, jakou velkou svobodu si vytvoříš.

IDEA BACKGROUND
„Svoboda a rozmach ega začaly být téměř synonyma.“ Haruki Murakami. Člověk je rozpínavý tvor. Potřebuje dosahovat mezí, které nikdo jiný nedostáhl. Až pak se cítí naplněný, tím pádem i svobodný. Je to jako sen o ohromné trampolíně. Když víte, že nepřepadnete přes okraj, skákali byste co nejvýš.

REALIZACE
Vyrobit nástavbu kolem celé plochy billboardu.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Během projektu mi svými komentáři hodně pomohl Jenda a já mu za to moc děkuji.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vhoďte hlas do ankety. Aktuální info a další materiály sbírám na Facebooku:
http://www.facebook.com/group.php?gid=11396484445&ref=ts#!/pages/Billborec/345035131356

 

Billborec je kreativní soutěž přádaná firmou Outdoor Akzent, která tím dává prostor zajímavé a vizuálně atraktivní billboardové plochy všem kreativně smýšlejícím lidem. V roce oslav 20 let od pádu totality vyhlásila tuto soutěž na téma SVOBODA. 

Anketa


www.billborec.cz

Přidáno Listopad 4, 2009 od lumirkajnar
Rubriky: o práci

Rok 2006 – téma Láska

billborec-06

Rok 2007 – téma Cirkus životbillborec-07

Rok 2008 – téma Optimismus

billborec-08

Rok 2009 – téma Jdi za svým snem

billborec-09

 

Redesign Kooperativy

Přidáno Listopad 4, 2009 od lumirkajnar
Rubriky: o práci

V roce 2008 jsem redesignoval kompletní vizuální styl značky Kooperativa. Od inzerce až po letáky.

redesign Kooperativa

Globální tričko

Přidáno Listopad 3, 2009 od lumirkajnar
Rubriky: o práci

L&M posbíralo po celém světě různé návrhy triček na téma „globální pospolitost“. Českou republiku jsem reprezentoval se svou vysmátou koblihou.

L&M tshirt